Buď zdráv člověče. Následující řádky jsou sdílením mého vnímání, pohledu vycházejíciho z vlastních konkrétních zkušeností. Píšu je s vědomím a s respektem k tomu, že s Tebou mohou a také nemusí rezonovat. Není to rovněž pojímáno jako nějaký ucelený návod či doporučení, spíš jako možný kamínek do mozaiky Tvého obrazu, který si v sobě v současné nové situaci možná skládáš...

Jsme součástí přírody, její laskavé a moudré síly a jejího projevu...v každémokamžiku, v každé situaci, v každém rozpoložení, v každém svém konání...vždy.Nemáme schopnost, moc, sílu se jakkoliv od přírody oddělit, nejsme něco vícenež příroda, nejsme silnější než příroda abychom toto dokázali. Pokud simyslíme, že jsme se od přírody skutečně oddělili, odloučili či se jí vzdálili, je tojen naše iluze, výplod naší mysli.Příroda, jej síla a moudrost je součástí Matky Země, její síly a moudrosti, jež vycházejí z Univerzálního Zdroje a z paměti a zkušeností veškeré evoluce života. Paměť a moudrost Matky Země je zároveň ukryta či odkrývána v každé buňce našeho těla...

Fungování, žití, všeho živého v přírodě je v rámci ročního cyklu velmi dynamické a proměnlivé, je to neustálý velkolepý tvořivý tanec. Toto fungování a žití je v mnohém odlišné především u dvou fází zahrnujících komplexně celý roční cyklus – u zimního a letního období. Tak odlišné, jako je odlišná žena od muže, noc ode dne, spánek od bdění, vnitřní prožívání od vnějšího konání.

Nakolik je můj život – pracovní, vztahový apod, v souladu s těmito proměnami, odlišnostmi, s tímto rytmem?

Příroda v tomto čase prochází fází intenzivní předjarní očisty. Vše živé je při ní vyzýváno, zkoušeno, očišťováno, je to prostor pro zaměření se na to podstatné, podstatné pro další život a to jak pro život jednotlivce, tak zároveň pro život jako celku, pro aktivaci toho nejlepšího a nejryzejšího, co každá součást přírody v sobě potenciálně nosí. Zároveň je to příprava, uvolnění prostoru pro nové probuzení života, které je již nablízku.

Co je pro mně, můj život a život jako takový v tuto chvíli podstatné?

Co z mého prožívání a konání už mému životu i životu vůbec dobře neslouží, comi brání v mém pravdivém a přirozeném projevu?

Co chci nechat ve svém životě odejít, zemřít?

A jak se vůbec v tomto náročném čase orientovat, jak zůstat v kontaktu   se sebou a svými skutečnými potřebami?

Důležitou roli v tomto období předjarním hrají v přírodě mimo jiné instinkty. Mají mnoho společného s naší intuicí, jsou více zaměřené na naše fyzické přežití, naši imunitu, naše zdraví. Zdravé instinkty jsou pojítkem s moudrostí přírodních-životních zákonitostí. Jednoduše řečeno má naše přirozená vitalita a zdraví mnoho společného s našimi instinkty, s důvěrou v život, s tím, jak dokážeme přírodě kolem sebe i přírodě v sobě naslouchat, důvěřovat jí jakožto projevu veškerého života na Zemi a jak v ní a s ní dokážeme žít, tančit.

Jak se dostat do kontaktu se svými instinkty, jak je používat, jak s nimi pracovat?

Inspirovat se můžeme od svých přátel, inspirátorů a učitelů ve zvířecí říši. Zvířata se zdravými instinkty jsou v neustálém kontaktu s Matkou Zemí a její moudrostí. Jeden ze způsobů jak to dělají je chůze, běh, kontakt chodidly se zemí. Každým našlápnutím dokážou číst informace Země, naslouchat její moudrosti, jejímu vedení a tak ve svém konání toto vedení následovat.

Děje se to tak třeba při lovu, při číhání na kořist, při vyhledávání nových pastvin, v době nouze či nemocí vyhledáváním vhodných rostlin či jejich částí, změnou v chování či přijímání potravy apod. Naším pojítkem se Zemí i nástrojem našich instinktů jsou tedy mimo jiné naše nohy, především chodidla a to, jak s nimi zacházíme, jak se jimi Země dotýkáme, jak chodíme, stojíme či běháme

Zkus tomu v následujícím čase věnovat svou pozornost : našlapuj bděle, pozorně, vnímavě, s důvěrou, s vědomím toho, že se dítě dotýká své matky, která jej zahrnuje svou péčí, moudrostí, laskavostí, teplem, sílou. Můžeš tak činit doma, kdy místem Tvého kontaktu se Zemí je prostě podlaha, nebo při procházkách v přírodě (ty jsou zatím i v době karantény povoleny), obut činaboso, při běžné chůzi, běhu, tanci. Můžeš zkoušet najít svůj způsob kontaktu se Zemí, který je Ti nejbližší...možná, že se bude podobat našlapování nějaké šelmy či jiného zvířete.

Možná Ti to pomůže nalézt odpovědi na mé předchozí otázky, důvěru v to, co se nyní děje, důvěru v sebe i v to, co se děje v Tobě i odpověď na to, jak s tím dále pracovat. (Mně to pomáhá velmi a v těchto náročných časech, kdy mám tendence se ztrácet v záplavě informací i ve vírech emocí obzvláště.)

Ve spojení s Tvým dechem a s Tvým středem, centrem......a o tom třeba více příště.

Přeji Tobě i nám všem v tomto intenzivním čase laskavé, vnímavé a rozvážné další kroky.

S láslou Karel